|
| 1 | +<html> |
| 2 | + <head> |
| 3 | + <style> |
| 4 | +body { background-color: #121212; color: #eaeaea; font-family: "Segoe UI", Tahoma, sans-serif; margin: 0; padding: 2em; line-height: 1.6; } |
| 5 | + |
| 6 | +h1, h2, h3 { margin: 1em 0 0.5em; font-weight: 600; } |
| 7 | + |
| 8 | +h1 { font-size: 2rem; color: #ffffff; } |
| 9 | + |
| 10 | +h2 { font-size: 1.75rem; color: #ffffff; text-decoration: underline; } |
| 11 | + |
| 12 | +h3 { font-size: 1.5rem; color: #ffffff; } |
| 13 | + |
| 14 | +ul { margin-bottom: 1em; padding-left: 1.5em; list-style-type: disc; } |
| 15 | + |
| 16 | +ul ul { list-style-type: circle; margin-bottom: 0; } |
| 17 | + |
| 18 | +ul ul ul { list-style-type: square; } |
| 19 | + |
| 20 | +strong { font-weight: 700; } |
| 21 | + |
| 22 | +em { font-style: italic; } |
| 23 | + </style> |
| 24 | + </head> |
| 25 | + <body> |
| 26 | + |
| 27 | +<h1 id="opera-n-syst-my-osy">Operační Systémy - OSY</h1> |
| 28 | +<p><strong>Tento dokument nikterak nezaručuje stoprocentní pokrytí veškerého učiva nutného ke složení maturitní zkoušky, individuální přezkoumání každé maturitní otázky zvlášť a dohledání případně chybějících informací JE DOPORUČENO! Tvůrce dokumentu není zodpovědný za případné psychické, fyzické, duševní, či materiální škody způsobené nedbalou přípravou na maturitní zkoušku. 🐸🐸</strong></p> |
| 29 | +<ul> |
| 30 | +<li><strong><em>Odkazy na další materiály můžete naleznout v souboru ZDROJE K OTÁZKÁM.</em></strong></li> |
| 31 | +</ul> |
| 32 | +<h2 id="opera-n-syst-m-os">Operační Systém - OS</h2> |
| 33 | +<ul> |
| 34 | +<li>Použití OS:<ul> |
| 35 | +<li><strong>Desktopové</strong><ul> |
| 36 | +<li>Stolní PC</li> |
| 37 | +<li>Windows, Linux, MacOS</li> |
| 38 | +</ul> |
| 39 | +</li> |
| 40 | +<li><strong>Serverové</strong><ul> |
| 41 | +<li>Linux (Windows Server bruh)</li> |
| 42 | +<li>V datacentrech, servery, výpočetní technika.</li> |
| 43 | +</ul> |
| 44 | +</li> |
| 45 | +<li><strong>Mobilní</strong><ul> |
| 46 | +<li>Android, iOS</li> |
| 47 | +</ul> |
| 48 | +</li> |
| 49 | +</ul> |
| 50 | +</li> |
| 51 | +<li>Umožňuje pro uživatele propojit software s hardwarem.</li> |
| 52 | +<li>OS se v základu dělí na <strong>jádro</strong>(kernel) a <strong>uživatelské prostředí</strong> (userspace)</li> |
| 53 | +<li><strong>API</strong> (Application Programming Interface) - Rozhraní pro komunikaci programů mezi sebou.</li> |
| 54 | +</ul> |
| 55 | +<h3 id="j-dro">Jádro</h3> |
| 56 | +<ul> |
| 57 | +<li>ovládá hardware (ovladače)</li> |
| 58 | +<li>základní dělení<ul> |
| 59 | +<li><strong>Monolithické</strong><ul> |
| 60 | +<li>Všechny systémové komponenty běží v jednom společném prostoru.</li> |
| 61 | +</ul> |
| 62 | +</li> |
| 63 | +<li><strong>Mikrojádro</strong><ul> |
| 64 | +<li>Různé systémové komponenty běží oddělené od nejzákladnějšího jádra.</li> |
| 65 | +<li>Pád odděleného komponentu nezpůsobí zhroucení jádra, bývá ale pomalejší.</li> |
| 66 | +</ul> |
| 67 | +</li> |
| 68 | +<li><strong>Hybridní</strong><ul> |
| 69 | +<li>Použití obou principů na různé části.</li> |
| 70 | +<li>Zvyšuje složitost jádra.</li> |
| 71 | +</ul> |
| 72 | +</li> |
| 73 | +</ul> |
| 74 | +</li> |
| 75 | +<li>řízení procesoru</li> |
| 76 | +<li><strong>Scheduler</strong> – plánuje běžící procesy, spouští je<ul> |
| 77 | +<li>obnoví stav procesu z doby kdy byl naposledy využíván (nahraje ho z RAM)</li> |
| 78 | +</ul> |
| 79 | +</li> |
| 80 | +<li><strong>Interrupt</strong> – přerušuje procesy<ul> |
| 81 | +<li>ukládá proces na RAM</li> |
| 82 | +</ul> |
| 83 | +</li> |
| 84 | +<li><strong>Preemtivní jádro</strong> - OS rozhoduje o čase procesu</li> |
| 85 | +<li><strong>Kooperativní jádro</strong> - aplikace sama určuje svůj čas na procesoru a pak předává slovo OS - zastaralé, nepoužívá se</li> |
| 86 | +<li><strong>Multitasking</strong><ul> |
| 87 | +<li>Procesy se rychle střídají na každém jádře procesoru.</li> |
| 88 | +<li>Dá se tak pracovat s více programy najednou.</li> |
| 89 | +</ul> |
| 90 | +</li> |
| 91 | +</ul> |
| 92 | +<h3 id="souborov-syst-my-file-system-fs-">Souborové Systémy (File System - FS)</h3> |
| 93 | +<ul> |
| 94 | +<li><strong>NTFS</strong> (New Technology File System) - FS používaný na Windows</li> |
| 95 | +<li><strong>Ext4</strong> - nejpoužívanější FS na Linuxu</li> |
| 96 | +<li><strong>FAT32</strong> - universální FS, vhodný na Flash disky</li> |
| 97 | +<li><strong>Journaling</strong> – Funkce FS zajišťující detekci přerušení zápisu při náhlém výpadku disku, aby na disku nevznikaly tzv. mrtvé bloky.</li> |
| 98 | +<li><strong>Defragmentation</strong> – Optimalizace rozložení dat na Hard discích. Zajistí, aby byly soubory v jednom celku, a tím se daly rychleji načíst z disku.<ul> |
| 99 | +<li>Neplatí pro SSD, u nich se pro optimalizaci používá funkce <strong>TRIM</strong> za odlišným účelem.</li> |
| 100 | +</ul> |
| 101 | +</li> |
| 102 | +</ul> |
| 103 | +<h3 id="soustava-jednotek-si">Soustava Jednotek SI</h3> |
| 104 | +<ul> |
| 105 | +<li><code>Kilo – 1 000</code></li> |
| 106 | +<li><code>Mega – 1 000 000</code></li> |
| 107 | +<li><code>Giga – 1 000 000 000</code></li> |
| 108 | +<li><code>Tera – 1 000 000 000 000</code></li> |
| 109 | +<li><em>umět rozeznat u věcí jako velikosti disku, frekvence procesoru atd.</em></li> |
| 110 | +</ul> |
| 111 | +<h3 id="bios">BIOS</h3> |
| 112 | +<ul> |
| 113 | +<li>nahraný na čipu základní desky</li> |
| 114 | +<li>klíčový komponent ke spuštění počítače, nezávislý na OS</li> |
| 115 | +<li><strong>POST</strong> (Power On Self Test) - kontrola funkčností nutných komponentů před spuštěním počítače (CPU, RAM, GPU)</li> |
| 116 | +<li><strong>Boot</strong> - spuštění OS</li> |
| 117 | +<li><strong>Bootloader</strong> - zavaděč, který nahraje OS do RAM</li> |
| 118 | +<li><strong>MBR</strong> (Master Boot Record) - speciální záznam na začátku disku, který uvádí, z jaké části disku spustit <strong>Bootloader</strong></li> |
| 119 | +<li>Postup <strong>Bootování</strong>:<ol> |
| 120 | +<li>Stiskne se vypínač</li> |
| 121 | +<li><strong>BIOS</strong> zahájí <strong>POST</strong></li> |
| 122 | +<li><strong>BIOS</strong> načte <strong>Bootloader</strong> pomocí <strong>MBR</strong></li> |
| 123 | +<li><strong>Bootloader</strong> nahraje OS do RAM</li> |
| 124 | +<li>Spustí se OS</li> |
| 125 | +</ol> |
| 126 | +</li> |
| 127 | +</ul> |
| 128 | +<h2 id="komponenty">Komponenty</h2> |
| 129 | +<ul> |
| 130 | +<li><em>umět rozeznat základní desku laptopu a desktopu</em></li> |
| 131 | +<li><em>umět popsat sloty (PCIe, USB atd.) a další součástky (např. baterku)</em></li> |
| 132 | +<li><em>znát HDD a SSD a rozdíly mezi nimi</em></li> |
| 133 | +<li><em>power supply</em></li> |
| 134 | +</ul> |
| 135 | +<h2 id="windows">Windows</h2> |
| 136 | +<ul> |
| 137 | +<li>Operační systém používaný na většině desktopových počítačů (bohužel)</li> |
| 138 | +<li>Proprietární, vyžaduje placenou licenci k neomezenému použití</li> |
| 139 | +<li>Hybridní jádro.</li> |
| 140 | +<li>Edice Windows<ul> |
| 141 | +<li><strong>Home</strong> - základní edice pro běžné uživatele</li> |
| 142 | +<li><strong>Pro</strong> - rozšířená edice pro pokročilé uživatele<ul> |
| 143 | +<li>navíc má např. <strong>Hyper-V</strong>, <strong>Vzdálený Přístup</strong> na daný PC, <strong>BitLocker</strong> šifrování disku</li> |
| 144 | +<li>je dražší</li> |
| 145 | +</ul> |
| 146 | +</li> |
| 147 | +<li><strong>Education</strong><ul> |
| 148 | +<li>pro školy</li> |
| 149 | +</ul> |
| 150 | +</li> |
| 151 | +<li><strong>Enterprise</strong><ul> |
| 152 | +<li>pro střední a větší společnosti</li> |
| 153 | +</ul> |
| 154 | +</li> |
| 155 | +<li><strong>IoT</strong><ul> |
| 156 | +<li>Na zařízení IoT</li> |
| 157 | +</ul> |
| 158 | +</li> |
| 159 | +<li><strong>Server</strong><ul> |
| 160 | +<li>Na servery... SMH</li> |
| 161 | +</ul> |
| 162 | +</li> |
| 163 | +</ul> |
| 164 | +</li> |
| 165 | +<li>Významné Verze Windows<ul> |
| 166 | +<li>založené na <strong>DOS</strong><ul> |
| 167 | +<li>1</li> |
| 168 | +<li>2</li> |
| 169 | +<li>3</li> |
| 170 | +<li>95</li> |
| 171 | +<li>98</li> |
| 172 | +</ul> |
| 173 | +</li> |
| 174 | +<li>založené na jádře <strong>NT</strong><ul> |
| 175 | +<li>XP</li> |
| 176 | +<li>Vista</li> |
| 177 | +<li>7</li> |
| 178 | +<li>10</li> |
| 179 | +<li>11 - nejnovější</li> |
| 180 | +</ul> |
| 181 | +</li> |
| 182 | +</ul> |
| 183 | +</li> |
| 184 | +<li><strong><em>více informací bych si rozhodně dohledal i jinde, nechce se mi tu všechno rozepisovat</em></strong></li> |
| 185 | +</ul> |
| 186 | +<h3 id="windows-server">Windows Server</h3> |
| 187 | +<h4 id="active-directory">Active Directory</h4> |
| 188 | +<ul> |
| 189 | +<li>Doména např. <strong>decko.cz</strong></li> |
| 190 | +<li>Další doména např. <strong>decko.sk</strong></li> |
| 191 | +<li>Společně mohou vytvořit <strong>strom(tree)</strong></li> |
| 192 | +<li>Více stromů je <strong>les(forest)</strong></li> |
| 193 | +<li>Kde najít nějaký informace k AD<ul> |
| 194 | +<li><a href="https://chatgpt.com/">ChatGPT</a></li> |
| 195 | +<li><a href="https://www.ondrej-soukup.cz/2009/08/typy-ad-objekt/">Typy objektů</a></li> |
| 196 | +<li><a href="https://moodle.vscht.cz/pluginfile.php/2976/mod_resource/content/0/AD-objekty.pdf">Něco z Windows Serveru 2003</a></li> |
| 197 | +</ul> |
| 198 | +</li> |
| 199 | +</ul> |
| 200 | +<h2 id="licence">Licence</h2> |
| 201 | +<ul> |
| 202 | +<li><strong>Creative Commons</strong> - používá se u tvůrčích děl.<ul> |
| 203 | +<li><a href="https://creativecommons.org/share-your-work/cclicenses/">Vysvětlení na jejich webu</a></li> |
| 204 | +</ul> |
| 205 | +</li> |
| 206 | +<li><strong>GNU GPL</strong> (general public licence) v2/v3 - populární open-source licence (Linux)</li> |
| 207 | +<li><strong>BSD</strong> - permisivnější open-source licence</li> |
| 208 | +<li><strong>Freeware</strong> – software cenově zdarma, ale ne open-source<ul> |
| 209 | +<li>např. Discord (technicky Freemium)</li> |
| 210 | +</ul> |
| 211 | +</li> |
| 212 | +<li><strong>Free Software</strong> (open-source) - software s volně dostupným kódem, včetně povolení modifikace a redistribuce<ul> |
| 213 | +<li>např. Linux</li> |
| 214 | +<li><a href="https://opensource.org/osd">Definice open-source na stránkách OSI</a></li> |
| 215 | +</ul> |
| 216 | +</li> |
| 217 | +<li><strong>Proprietární Software</strong> – uzavřený, nedostupné zdrojové kódy, často placený<ul> |
| 218 | +<li>např. Adobe Produkty (Photoshop atd.)</li> |
| 219 | +</ul> |
| 220 | +</li> |
| 221 | +</ul> |
| 222 | +<h2 id="linux">Linux</h2> |
| 223 | +<ul> |
| 224 | +<li>Jádro OS založené <strong>Linusem Torvaldsem</strong>.</li> |
| 225 | +<li>Navržené podle architektury OS <strong>UNIX</strong>.</li> |
| 226 | +<li><strong>Monolitické</strong> ale modulární.</li> |
| 227 | +<li>Linux je zároveň i obecný termín pro skupinu OS založených na tomto jádře.</li> |
| 228 | +<li>Je open-source - licence <strong>GNU GPL v2</strong><ul> |
| 229 | +<li>paracují na něm vývojáři z celého světa, včetně firem jako Microsoft/Google/Amazon</li> |
| 230 | +</ul> |
| 231 | +</li> |
| 232 | +<li><strong>GNU</strong> - nástroje uživatelského prostředí OS, také po vzoru <strong>UNIX</strong>u<ul> |
| 233 | +<li>proto <strong>GNU/Linux</strong></li> |
| 234 | +</ul> |
| 235 | +</li> |
| 236 | +<li>drtivá většina serverů, datacenter a superpočítačů běží na Linux</li> |
| 237 | +<li>Android OS používá vlastní verzi jádra Linux</li> |
| 238 | +<li>Výsledné OS na bázi Linuxu jsou tzv. <strong>distribuce</strong><ul> |
| 239 | +<li>známé např. <strong>Ubuntu</strong>, <strong>Red Hat Enterprise Linux</strong>, <strong>Arch Linux</strong> a <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Linux_distributions#/media/File:Linux_Distribution_Timeline.svg">tisíce dalších</a>.</li> |
| 240 | +<li>každá jde podle své vlastní filozofie a tím určuje svůj účel, spojuje je jen základ jádra</li> |
| 241 | +</ul> |
| 242 | +</li> |
| 243 | +<li>Terminál - oblíbený program každého uživatele Linuxu<ul> |
| 244 | +<li>způsob provozování počítače pomocí příkazů bez GUI (grafického rozhraní)</li> |
| 245 | +<li><strong>shell</strong> - program, který zpracovává dané příkazy<ul> |
| 246 | +<li>základní shell na Linux - <strong>Bash</strong></li> |
| 247 | +</ul> |
| 248 | +</li> |
| 249 | +<li><a href="https://www.geeksforgeeks.org/linux-commands-cheat-sheet/">Seznam a vysvětlení základních příkazů</a><ul> |
| 250 | +<li><a href="https://informatecdigital.com/cs/z%C3%A1kladn%C3%AD-p%C5%99%C3%ADkazy-v-linuxu/">Česky</a></li> |
| 251 | +</ul> |
| 252 | +</li> |
| 253 | +<li><a href="https://linuxhandbook.com/linux-file-permissions/">Vysvětlení oprávnění souborů na Linuxu</a><ul> |
| 254 | +<li><a href="https://etechblog.cz/vysvetleni-opravneni-k-souborum-a-adresarum-linux/">Česky</a></li> |
| 255 | +</ul> |
| 256 | +</li> |
| 257 | +<li><a href="https://linuxhandbook.com/linux-directory-structure/">Vysvětlení složek v root FS na Linuxu</a><ul> |
| 258 | +<li><a href="https://www.linux-mint-czech.cz/2014/09/jaky-je-smysl-slozek-v-adresarove-strukture-linux-mintu/">Česky</a></li> |
| 259 | +</ul> |
| 260 | +</li> |
| 261 | +</ul> |
| 262 | +</li> |
| 263 | +<li><code>/etc/passwd</code> - Soubor kde jsou uloženi uživatelé.</li> |
| 264 | +<li><code>/etc/group</code> - Soubor, kde jsou uložené skupiny.</li> |
| 265 | +<li><code>/etc/shadow</code> - Soubor, kde jsou uložená hesla.</li> |
| 266 | +</ul> |
| 267 | +<h2 id="virtualizace">Virtualizace</h2> |
| 268 | +<ul> |
| 269 | +<li>proces spouštění OS na virtuálním hardwaru uvnitř již běžícího OS</li> |
| 270 | +<li>2 úrovně<ol> |
| 271 | +<li>blíže k hardwaru – <strong>Hyper-V</strong> (Windows), <strong>KVM</strong> (Linux)</li> |
| 272 | +<li>více softwarové – <strong>Virtual-Box</strong>, <strong>VMWare</strong> atd.</li> |
| 273 | +</ol> |
| 274 | +</li> |
| 275 | +<li>využití - škálování serverů, testování, izolace (bezpečnost)</li> |
| 276 | +<li><strong>Kontejnery</strong><ul> |
| 277 | +<li>Programy pro zajištění konzistentního prostředí pro spuštění softwaru na různých systémech.</li> |
| 278 | +<li>např. <strong>Docker</strong>, <strong>Podman</strong></li> |
| 279 | +<li>mohou využívat virtualizaci</li> |
| 280 | +</ul> |
| 281 | +</li> |
| 282 | +</ul> |
| 283 | +<h2 id="ochrana-dat">Ochrana Dat</h2> |
| 284 | +<h3 id="-ifrov-n-">Šifrování</h3> |
| 285 | +<ul> |
| 286 | +<li><p>Symetrické</p> |
| 287 | +<ul> |
| 288 | +<li>TEXT <– Klíč –> Šifra</li> |
| 289 | +</ul> |
| 290 | +</li> |
| 291 | +<li><p>Asymetrické</p> |
| 292 | +<ul> |
| 293 | +<li>využívá se u E2EE (messaging apps), digitálních podpisů</li> |
| 294 | +<li><a href="https://spstrebesin-my.sharepoint.com/:i:/g/personal/dobias121_trebesin_cz/Ee8ZAoMk0KdDhO9odYIaLBEBN4ZuzbTmYUsorbmCT6moEg?e=QxuFh1">Diagram vysvětlující digitální podpis</a></li> |
| 295 | +</ul> |
| 296 | +</li> |
| 297 | +</ul> |
| 298 | +<h3 id="raid">Raid</h3> |
| 299 | +<ul> |
| 300 | +<li>Seskupení více disků do 1 logické jednotky pro zefektivnění či zálohování dat.</li> |
| 301 | +<li>Úrovně RAIDu<ul> |
| 302 | +<li>0 - pouze logické rozdělení - části dat jsou rozložený po více discích (střídavé ukládání)<ul> |
| 303 | +<li>zvýšení výkonu</li> |
| 304 | +</ul> |
| 305 | +</li> |
| 306 | +<li>1 - zrcadelní dat 1:1<ul> |
| 307 | +<li>menší kapacita</li> |
| 308 | +</ul> |
| 309 | +</li> |
| 310 | +<li>2 - jednoduchá error korekce</li> |
| 311 | +<li>5 - min. počet 3 disků - pokročilá error korekce<ul> |
| 312 | +<li>kontrolní data (parity) jsou distribuovaná po discích, takže při výpadku kteréhokoliv z nich (pouze 1 může vypadnout), lze ztracená data dopočítat</li> |
| 313 | +<li><a href="https://spstrebesin-my.sharepoint.com/:u:/g/personal/dobias121_trebesin_cz/ESZb8AKtGTlJu6NlNi5ZvcMBnd5Iax94QHs1_mvqow5sjw?e=iTcFXr">Obrázek pro představu</a></li> |
| 314 | +<li>je dražší na provoz</li> |
| 315 | +</ul> |
| 316 | +</li> |
| 317 | +</ul> |
| 318 | +</li> |
| 319 | +</ul> |
| 320 | + |
| 321 | + |
| 322 | + </body> |
| 323 | +</html> |
| 324 | + |
0 commit comments