Skip to content

Commit fedd40f

Browse files
authored
Add files via upload
1 parent 4a4bcc5 commit fedd40f

File tree

2 files changed

+533
-0
lines changed

2 files changed

+533
-0
lines changed

notes/osy.html

Lines changed: 324 additions & 0 deletions
Original file line numberDiff line numberDiff line change
@@ -0,0 +1,324 @@
1+
<html>
2+
<head>
3+
<style>
4+
body { background-color: #121212; color: #eaeaea; font-family: "Segoe UI", Tahoma, sans-serif; margin: 0; padding: 2em; line-height: 1.6; }
5+
6+
h1, h2, h3 { margin: 1em 0 0.5em; font-weight: 600; }
7+
8+
h1 { font-size: 2rem; color: #ffffff; }
9+
10+
h2 { font-size: 1.75rem; color: #ffffff; text-decoration: underline; }
11+
12+
h3 { font-size: 1.5rem; color: #ffffff; }
13+
14+
ul { margin-bottom: 1em; padding-left: 1.5em; list-style-type: disc; }
15+
16+
ul ul { list-style-type: circle; margin-bottom: 0; }
17+
18+
ul ul ul { list-style-type: square; }
19+
20+
strong { font-weight: 700; }
21+
22+
em { font-style: italic; }
23+
</style>
24+
</head>
25+
<body>
26+
27+
<h1 id="opera-n-syst-my-osy">Operační Systémy - OSY</h1>
28+
<p><strong>Tento dokument nikterak nezaručuje stoprocentní pokrytí veškerého učiva nutného ke složení maturitní zkoušky, individuální přezkoumání každé maturitní otázky zvlášť a dohledání případně chybějících informací JE DOPORUČENO! Tvůrce dokumentu není zodpovědný za případné psychické, fyzické, duševní, či materiální škody způsobené nedbalou přípravou na maturitní zkoušku. 🐸🐸</strong></p>
29+
<ul>
30+
<li><strong><em>Odkazy na další materiály můžete naleznout v souboru ZDROJE K OTÁZKÁM.</em></strong></li>
31+
</ul>
32+
<h2 id="opera-n-syst-m-os">Operační Systém - OS</h2>
33+
<ul>
34+
<li>Použití OS:<ul>
35+
<li><strong>Desktopové</strong><ul>
36+
<li>Stolní PC</li>
37+
<li>Windows, Linux, MacOS</li>
38+
</ul>
39+
</li>
40+
<li><strong>Serverové</strong><ul>
41+
<li>Linux (Windows Server bruh)</li>
42+
<li>V datacentrech, servery, výpočetní technika.</li>
43+
</ul>
44+
</li>
45+
<li><strong>Mobilní</strong><ul>
46+
<li>Android, iOS</li>
47+
</ul>
48+
</li>
49+
</ul>
50+
</li>
51+
<li>Umožňuje pro uživatele propojit software s hardwarem.</li>
52+
<li>OS se v základu dělí na <strong>jádro</strong>(kernel) a <strong>uživatelské prostředí</strong> (userspace)</li>
53+
<li><strong>API</strong> (Application Programming Interface) - Rozhraní pro komunikaci programů mezi sebou.</li>
54+
</ul>
55+
<h3 id="j-dro">Jádro</h3>
56+
<ul>
57+
<li>ovládá hardware (ovladače)</li>
58+
<li>základní dělení<ul>
59+
<li><strong>Monolithické</strong><ul>
60+
<li>Všechny systémové komponenty běží v jednom společném prostoru.</li>
61+
</ul>
62+
</li>
63+
<li><strong>Mikrojádro</strong><ul>
64+
<li>Různé systémové komponenty běží oddělené od nejzákladnějšího jádra.</li>
65+
<li>Pád odděleného komponentu nezpůsobí zhroucení jádra, bývá ale pomalejší.</li>
66+
</ul>
67+
</li>
68+
<li><strong>Hybridní</strong><ul>
69+
<li>Použití obou principů na různé části.</li>
70+
<li>Zvyšuje složitost jádra.</li>
71+
</ul>
72+
</li>
73+
</ul>
74+
</li>
75+
<li>řízení procesoru</li>
76+
<li><strong>Scheduler</strong> – plánuje běžící procesy, spouští je<ul>
77+
<li>obnoví stav procesu z doby kdy byl naposledy využíván (nahraje ho z RAM)</li>
78+
</ul>
79+
</li>
80+
<li><strong>Interrupt</strong> – přerušuje procesy<ul>
81+
<li>ukládá proces na RAM</li>
82+
</ul>
83+
</li>
84+
<li><strong>Preemtivní jádro</strong> - OS rozhoduje o čase procesu</li>
85+
<li><strong>Kooperativní jádro</strong> - aplikace sama určuje svůj čas na procesoru a pak předává slovo OS - zastaralé, nepoužívá se</li>
86+
<li><strong>Multitasking</strong><ul>
87+
<li>Procesy se rychle střídají na každém jádře procesoru.</li>
88+
<li>Dá se tak pracovat s více programy najednou.</li>
89+
</ul>
90+
</li>
91+
</ul>
92+
<h3 id="souborov-syst-my-file-system-fs-">Souborové Systémy (File System - FS)</h3>
93+
<ul>
94+
<li><strong>NTFS</strong> (New Technology File System) - FS používaný na Windows</li>
95+
<li><strong>Ext4</strong> - nejpoužívanější FS na Linuxu</li>
96+
<li><strong>FAT32</strong> - universální FS, vhodný na Flash disky</li>
97+
<li><strong>Journaling</strong> – Funkce FS zajišťující detekci přerušení zápisu při náhlém výpadku disku, aby na disku nevznikaly tzv. mrtvé bloky.</li>
98+
<li><strong>Defragmentation</strong> – Optimalizace rozložení dat na Hard discích. Zajistí, aby byly soubory v jednom celku, a tím se daly rychleji načíst z disku.<ul>
99+
<li>Neplatí pro SSD, u nich se pro optimalizaci používá funkce <strong>TRIM</strong> za odlišným účelem.</li>
100+
</ul>
101+
</li>
102+
</ul>
103+
<h3 id="soustava-jednotek-si">Soustava Jednotek SI</h3>
104+
<ul>
105+
<li><code>Kilo – 1 000</code></li>
106+
<li><code>Mega – 1 000 000</code></li>
107+
<li><code>Giga – 1 000 000 000</code></li>
108+
<li><code>Tera – 1 000 000 000 000</code></li>
109+
<li><em>umět rozeznat u věcí jako velikosti disku, frekvence procesoru atd.</em></li>
110+
</ul>
111+
<h3 id="bios">BIOS</h3>
112+
<ul>
113+
<li>nahraný na čipu základní desky</li>
114+
<li>klíčový komponent ke spuštění počítače, nezávislý na OS</li>
115+
<li><strong>POST</strong> (Power On Self Test) - kontrola funkčností nutných komponentů před spuštěním počítače (CPU, RAM, GPU)</li>
116+
<li><strong>Boot</strong> - spuštění OS</li>
117+
<li><strong>Bootloader</strong> - zavaděč, který nahraje OS do RAM</li>
118+
<li><strong>MBR</strong> (Master Boot Record) - speciální záznam na začátku disku, který uvádí, z jaké části disku spustit <strong>Bootloader</strong></li>
119+
<li>Postup <strong>Bootování</strong>:<ol>
120+
<li>Stiskne se vypínač</li>
121+
<li><strong>BIOS</strong> zahájí <strong>POST</strong></li>
122+
<li><strong>BIOS</strong> načte <strong>Bootloader</strong> pomocí <strong>MBR</strong></li>
123+
<li><strong>Bootloader</strong> nahraje OS do RAM</li>
124+
<li>Spustí se OS</li>
125+
</ol>
126+
</li>
127+
</ul>
128+
<h2 id="komponenty">Komponenty</h2>
129+
<ul>
130+
<li><em>umět rozeznat základní desku laptopu a desktopu</em></li>
131+
<li><em>umět popsat sloty (PCIe, USB atd.) a další součástky (např. baterku)</em></li>
132+
<li><em>znát HDD a SSD a rozdíly mezi nimi</em></li>
133+
<li><em>power supply</em></li>
134+
</ul>
135+
<h2 id="windows">Windows</h2>
136+
<ul>
137+
<li>Operační systém používaný na většině desktopových počítačů (bohužel)</li>
138+
<li>Proprietární, vyžaduje placenou licenci k neomezenému použití</li>
139+
<li>Hybridní jádro.</li>
140+
<li>Edice Windows<ul>
141+
<li><strong>Home</strong> - základní edice pro běžné uživatele</li>
142+
<li><strong>Pro</strong> - rozšířená edice pro pokročilé uživatele<ul>
143+
<li>navíc má např. <strong>Hyper-V</strong>, <strong>Vzdálený Přístup</strong> na daný PC, <strong>BitLocker</strong> šifrování disku</li>
144+
<li>je dražší</li>
145+
</ul>
146+
</li>
147+
<li><strong>Education</strong><ul>
148+
<li>pro školy</li>
149+
</ul>
150+
</li>
151+
<li><strong>Enterprise</strong><ul>
152+
<li>pro střední a větší společnosti</li>
153+
</ul>
154+
</li>
155+
<li><strong>IoT</strong><ul>
156+
<li>Na zařízení IoT</li>
157+
</ul>
158+
</li>
159+
<li><strong>Server</strong><ul>
160+
<li>Na servery... SMH</li>
161+
</ul>
162+
</li>
163+
</ul>
164+
</li>
165+
<li>Významné Verze Windows<ul>
166+
<li>založené na <strong>DOS</strong><ul>
167+
<li>1</li>
168+
<li>2</li>
169+
<li>3</li>
170+
<li>95</li>
171+
<li>98</li>
172+
</ul>
173+
</li>
174+
<li>založené na jádře <strong>NT</strong><ul>
175+
<li>XP</li>
176+
<li>Vista</li>
177+
<li>7</li>
178+
<li>10</li>
179+
<li>11 - nejnovější</li>
180+
</ul>
181+
</li>
182+
</ul>
183+
</li>
184+
<li><strong><em>více informací bych si rozhodně dohledal i jinde, nechce se mi tu všechno rozepisovat</em></strong></li>
185+
</ul>
186+
<h3 id="windows-server">Windows Server</h3>
187+
<h4 id="active-directory">Active Directory</h4>
188+
<ul>
189+
<li>Doména např. <strong>decko.cz</strong></li>
190+
<li>Další doména např. <strong>decko.sk</strong></li>
191+
<li>Společně mohou vytvořit <strong>strom(tree)</strong></li>
192+
<li>Více stromů je <strong>les(forest)</strong></li>
193+
<li>Kde najít nějaký informace k AD<ul>
194+
<li><a href="https://chatgpt.com/">ChatGPT</a></li>
195+
<li><a href="https://www.ondrej-soukup.cz/2009/08/typy-ad-objekt/">Typy objektů</a></li>
196+
<li><a href="https://moodle.vscht.cz/pluginfile.php/2976/mod_resource/content/0/AD-objekty.pdf">Něco z Windows Serveru 2003</a></li>
197+
</ul>
198+
</li>
199+
</ul>
200+
<h2 id="licence">Licence</h2>
201+
<ul>
202+
<li><strong>Creative Commons</strong> - používá se u tvůrčích děl.<ul>
203+
<li><a href="https://creativecommons.org/share-your-work/cclicenses/">Vysvětlení na jejich webu</a></li>
204+
</ul>
205+
</li>
206+
<li><strong>GNU GPL</strong> (general public licence) v2/v3 - populární open-source licence (Linux)</li>
207+
<li><strong>BSD</strong> - permisivnější open-source licence</li>
208+
<li><strong>Freeware</strong> – software cenově zdarma, ale ne open-source<ul>
209+
<li>např. Discord (technicky Freemium)</li>
210+
</ul>
211+
</li>
212+
<li><strong>Free Software</strong> (open-source) - software s volně dostupným kódem, včetně povolení modifikace a redistribuce<ul>
213+
<li>např. Linux</li>
214+
<li><a href="https://opensource.org/osd">Definice open-source na stránkách OSI</a></li>
215+
</ul>
216+
</li>
217+
<li><strong>Proprietární Software</strong> – uzavřený, nedostupné zdrojové kódy, často placený<ul>
218+
<li>např. Adobe Produkty (Photoshop atd.)</li>
219+
</ul>
220+
</li>
221+
</ul>
222+
<h2 id="linux">Linux</h2>
223+
<ul>
224+
<li>Jádro OS založené <strong>Linusem Torvaldsem</strong>.</li>
225+
<li>Navržené podle architektury OS <strong>UNIX</strong>.</li>
226+
<li><strong>Monolitické</strong> ale modulární.</li>
227+
<li>Linux je zároveň i obecný termín pro skupinu OS založených na tomto jádře.</li>
228+
<li>Je open-source - licence <strong>GNU GPL v2</strong><ul>
229+
<li>paracují na něm vývojáři z celého světa, včetně firem jako Microsoft/Google/Amazon</li>
230+
</ul>
231+
</li>
232+
<li><strong>GNU</strong> - nástroje uživatelského prostředí OS, také po vzoru <strong>UNIX</strong>u<ul>
233+
<li>proto <strong>GNU/Linux</strong></li>
234+
</ul>
235+
</li>
236+
<li>drtivá většina serverů, datacenter a superpočítačů běží na Linux</li>
237+
<li>Android OS používá vlastní verzi jádra Linux</li>
238+
<li>Výsledné OS na bázi Linuxu jsou tzv. <strong>distribuce</strong><ul>
239+
<li>známé např. <strong>Ubuntu</strong>, <strong>Red Hat Enterprise Linux</strong>, <strong>Arch Linux</strong> a <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Linux_distributions#/media/File:Linux_Distribution_Timeline.svg">tisíce dalších</a>.</li>
240+
<li>každá jde podle své vlastní filozofie a tím určuje svůj účel, spojuje je jen základ jádra</li>
241+
</ul>
242+
</li>
243+
<li>Terminál - oblíbený program každého uživatele Linuxu<ul>
244+
<li>způsob provozování počítače pomocí příkazů bez GUI (grafického rozhraní)</li>
245+
<li><strong>shell</strong> - program, který zpracovává dané příkazy<ul>
246+
<li>základní shell na Linux - <strong>Bash</strong></li>
247+
</ul>
248+
</li>
249+
<li><a href="https://www.geeksforgeeks.org/linux-commands-cheat-sheet/">Seznam a vysvětlení základních příkazů</a><ul>
250+
<li><a href="https://informatecdigital.com/cs/z%C3%A1kladn%C3%AD-p%C5%99%C3%ADkazy-v-linuxu/">Česky</a></li>
251+
</ul>
252+
</li>
253+
<li><a href="https://linuxhandbook.com/linux-file-permissions/">Vysvětlení oprávnění souborů na Linuxu</a><ul>
254+
<li><a href="https://etechblog.cz/vysvetleni-opravneni-k-souborum-a-adresarum-linux/">Česky</a></li>
255+
</ul>
256+
</li>
257+
<li><a href="https://linuxhandbook.com/linux-directory-structure/">Vysvětlení složek v root FS na Linuxu</a><ul>
258+
<li><a href="https://www.linux-mint-czech.cz/2014/09/jaky-je-smysl-slozek-v-adresarove-strukture-linux-mintu/">Česky</a></li>
259+
</ul>
260+
</li>
261+
</ul>
262+
</li>
263+
<li><code>/etc/passwd</code> - Soubor kde jsou uloženi uživatelé.</li>
264+
<li><code>/etc/group</code> - Soubor, kde jsou uložené skupiny.</li>
265+
<li><code>/etc/shadow</code> - Soubor, kde jsou uložená hesla.</li>
266+
</ul>
267+
<h2 id="virtualizace">Virtualizace</h2>
268+
<ul>
269+
<li>proces spouštění OS na virtuálním hardwaru uvnitř již běžícího OS</li>
270+
<li>2 úrovně<ol>
271+
<li>blíže k hardwaru – <strong>Hyper-V</strong> (Windows), <strong>KVM</strong> (Linux)</li>
272+
<li>více softwarové – <strong>Virtual-Box</strong>, <strong>VMWare</strong> atd.</li>
273+
</ol>
274+
</li>
275+
<li>využití - škálování serverů, testování, izolace (bezpečnost)</li>
276+
<li><strong>Kontejnery</strong><ul>
277+
<li>Programy pro zajištění konzistentního prostředí pro spuštění softwaru na různých systémech.</li>
278+
<li>např. <strong>Docker</strong>, <strong>Podman</strong></li>
279+
<li>mohou využívat virtualizaci</li>
280+
</ul>
281+
</li>
282+
</ul>
283+
<h2 id="ochrana-dat">Ochrana Dat</h2>
284+
<h3 id="-ifrov-n-">Šifrování</h3>
285+
<ul>
286+
<li><p>Symetrické</p>
287+
<ul>
288+
<li>TEXT &lt;– Klíč –&gt; Šifra</li>
289+
</ul>
290+
</li>
291+
<li><p>Asymetrické</p>
292+
<ul>
293+
<li>využívá se u E2EE (messaging apps), digitálních podpisů</li>
294+
<li><a href="https://spstrebesin-my.sharepoint.com/:i:/g/personal/dobias121_trebesin_cz/Ee8ZAoMk0KdDhO9odYIaLBEBN4ZuzbTmYUsorbmCT6moEg?e=QxuFh1">Diagram vysvětlující digitální podpis</a></li>
295+
</ul>
296+
</li>
297+
</ul>
298+
<h3 id="raid">Raid</h3>
299+
<ul>
300+
<li>Seskupení více disků do 1 logické jednotky pro zefektivnění či zálohování dat.</li>
301+
<li>Úrovně RAIDu<ul>
302+
<li>0 - pouze logické rozdělení - části dat jsou rozložený po více discích (střídavé ukládání)<ul>
303+
<li>zvýšení výkonu</li>
304+
</ul>
305+
</li>
306+
<li>1 - zrcadelní dat 1:1<ul>
307+
<li>menší kapacita</li>
308+
</ul>
309+
</li>
310+
<li>2 - jednoduchá error korekce</li>
311+
<li>5 - min. počet 3 disků - pokročilá error korekce<ul>
312+
<li>kontrolní data (parity) jsou distribuovaná po discích, takže při výpadku kteréhokoliv z nich (pouze 1 může vypadnout), lze ztracená data dopočítat</li>
313+
<li><a href="https://spstrebesin-my.sharepoint.com/:u:/g/personal/dobias121_trebesin_cz/ESZb8AKtGTlJu6NlNi5ZvcMBnd5Iax94QHs1_mvqow5sjw?e=iTcFXr">Obrázek pro představu</a></li>
314+
<li>je dražší na provoz</li>
315+
</ul>
316+
</li>
317+
</ul>
318+
</li>
319+
</ul>
320+
321+
322+
</body>
323+
</html>
324+

0 commit comments

Comments
 (0)